Podzimní básničky

Podzim (1 bod)

     Na zem jabka padají,
     ptáci křídla zdvihají.
     Léto balí fidlátka,
     podzim klepe na vrátka

Podzimní (2 body)

Obloha je šedivá,
jak kožíšek myšky,
veverky si na zimu
schovávají šišky.
Listí už je na zemi,
dělá cesty zlaté,
po nich Podzim přichází:
“Tak, tady mě máte!”

Podzimní počasí (2 body)

Podzim se nám nahlásí:
Nesu chladné počasí!
Ranní mlhy, kapky deště,
chcete k tomu vítr ještě?
Namaluji listy stromům,
pak je sfouknu na zem k domům,
udělám z nich nakonec
pěkný pestrý koberec.

Podzimní barvičky (2 body)

Dovedeš to jako podzim
radovat se z barviček?
Půjčil si je od sluníčka,
a posledních kytiček.
Rozdával je trávě, stromům,
také šípkům na keři,
ať se dobře kolem dívá,
kdo mi to teď nevěří.

Přišel podzim do zahrady (2 body)

Přišel podzim do zahrady,
všechny barvy namíchá,
s každým lístkem ví si rady,
barvy na něj nadýchá.
Konec léta je tu, děti,
podzimní už přišel čas,
listí k zemi s větrem letí,
plno zlata je tu zas.

Podzimní (3 body)

Už se zase barví listí
do červena, do zlata,
je to pro něj velké štěstí,
že nepadá do bláta!

Slunce totiž svítí
ještě každý den.
Do pavoučích sítí
je list zapleten.

Vyrobíme draka
ze špejlí a papíru.
Je to natotata,
už se točí ve víru!

Větřík mírně pofukuje
nad loukou i nad polem.
Drak ve vzduchu poletuje,
my ho sledujem...

Kaštan (2 body)

Už je podzim, listí žloutne,
ve větru se kaštan zhoupne.
Chvilinku se pohoupe,
pak se z slupky vyloupne.

Padá dolů volným pádem,
letí dolů, padá na zem.
Naštěstí se nerozbije,
z trávy kousek vyčuhuje.

BÁSNIČKY O STRAŠIDLECH

Strašidla (2body)

Já do lesa nepojedu,

prý tam straší strašidlo.

Kdyby na mě zadupalo,

tak by se mnou zle bylo.

My se duchů nebojíme,

ti straší jen v pohádkách.

Zahrajte si spolu s námi,

nemusíte mít už strach.

O ježibabě (2 body)

Jiří Žáček

Ježibaba krade děti, už si na ně brousí chrup.
Lítá světem na koštěti, bude tady coby dup.

Vede hrozné živobytí, zvláště když se rozběsní.
Koho najde, toho chytí, koho chytí, klidně sní.

Že je trapná? Ale inu, to je její profese.
Hupni honem pod peřinu, nebo si tě odnese!

Neodnese, víme oba - ta k nám nesmí do domu,
dneska už je jiná doba, já tě nedám nikomu.

Kdo to letí na koštěti? (2 body)
(autor neznámý, časopis Sluníčko)

Na koštěti, děti,

letí ježibaba sivé pleti.
Těžký plášť má samé nitě,

pohled, který vyděsí tě.
Na nose dvě bradavice...
Je to prostě krasavice.
Letí nízko nad tratí,

neboť trpí závratí.
Na mýtinu už se blíží,

 nepřistane bez potíží.
Jako hruška na zem sletí.
Křach! A už je po koštěti.
Kup si auťák, babice!

 Od čeho jsou silnice!

 Ježibabo, ježibabo! (2 body)
(FYLEMANOVÁ Rose, překlad Pavel Šrut, Verše z celého světa, časopis Sluníčko)
„Ježibabo, ježibabo, kam letíš
na svém novém smetáku?"
„Nevidíte? Na nákup!"

„Ježibabo, ježibabo, a co jíš?"
„Nemám zuby, tak teď k stáru
sním jen díry v ementálu."

„Ježibabo, ježibabo, a pít smíš?"
„Kdepak! Jenom když mám hosta,
dám si sklenku octa."

„Ježibabo, ježibabo, a kde spíš?"
„Na mraku si ustelu
a spím jako v hotelu!"